|
Rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ
Zemanová, Marie ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ. Cílem je projít různá slohová období a na vybraných skladbách u pokročilých žáků prohlubovat kvalitu reprodukčních prostředků, rozvíjet základní principy interpretačního umění a dále kreativně zpracovat nácvik jednotlivých skladeb. Práce je zaměřena spíše prakticky a může se stát pomůckou houslovým pedagogům i vyspělejším žákům. Problematika houslové hry je tu nazírána z interpretačního úhlu pohledu. Učební proces je veden na cestě od představy k realizaci, přičemž technika je prostředkem pro realizaci představy a zároveň výsledná realizace je velmi ovlivněna technickou úrovní hry. Zabýváme se zde možnostmi, jak hudební představivost rozvíjet a podpořit úspěšné provedení výše uvedeného procesu. Ústředním tématem je rozvoj interpretace houslové hry a s tím úzce související teoretická i praktická problematika. Je zde stanoven model cvičebního postupu, přičemž na konkrétních příkladech vybraných skladeb z období baroka, klasicismu a romantismu je ukázáno, jakým způsobem je možné dané schéma aplikovat v praxi. Velká pozornost je dále věnována využití nonartificiální hudby a zejména improvizace při výuce houslové hry.
|
|
Rozvoj hudební představivosti dětí předškolního věku při jejich hudebních činnostech
Příbramská, Štěpánka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Teoretická východiska diplomové práce se zaměřují na soudobé koncepce rozvoje osobnostních, a hudebních hodnot dětí v předškolním věku. Přibližuje psychické a fyziologické mechanizmy propojení hudebnosti s osobnostními strukturami a dynamikou v ontogenetickém vývoji dítěte před jeho vstupem do základní školy. Z oblasti hudebnosti míří do podstaty hudební představivosti a utváření asociačních představ. V praktické části je provedena částečná dedukce teoretických východisek do roviny metodicko-didaktické a pojednává o rozrušování synkretického vnímání v souvislostech s proměnami abstrakce od názorných konkrét (např. postavičky, barvy) k nenázorným konkrétům (noty, grafické náznaky rytmického členění a pohybu melodie). V tomto smyslu se dotýká současných vědeckých trendů o konstituování transdidaktiky jako vědní disciplíny. Klíčová slova Hudební představivost, projekt, dítě předškolního věku, schopnosti a dovednosti
|
|
Rozvoj hudební představivosti dětí předškolního věku při jejich hudebních činnostech
Příbramská, Štěpánka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Teoretická východiska diplomové práce se zaměřují na soudobé koncepce rozvoje osobnostních, a hudebních hodnot dětí v předškolním věku. Přibližuje psychické a fyziologické mechanizmy propojení hudebnosti s osobnostními strukturami a dynamikou v ontogenetickém vývoji dítěte před jeho vstupem do základní školy. Z oblasti hudebnosti míří do podstaty hudební představivosti a utváření asociačních představ. V praktické části je provedena částečná dedukce teoretických východisek do roviny metodicko-didaktické a pojednává o rozrušování synkretického vnímání v souvislostech s proměnami abstrakce od názorných konkrét (např. postavičky, barvy) k nenázorným konkrétům (noty, grafické náznaky rytmického členění a pohybu melodie). V tomto smyslu se dotýká současných vědeckých trendů o konstituování transdidaktiky jako vědní disciplíny. Klíčová slova Hudební představivost, projekt, dítě předškolního věku, schopnosti a dovednosti
|
|
Rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ
Zemanová, Marie ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ. Cílem je projít různá slohová období a na vybraných skladbách u pokročilých žáků prohlubovat kvalitu reprodukčních prostředků, rozvíjet základní principy interpretačního umění a dále kreativně zpracovat nácvik jednotlivých skladeb. Práce je zaměřena spíše prakticky a může se stát pomůckou houslovým pedagogům i vyspělejším žákům. Problematika houslové hry je tu nazírána z interpretačního úhlu pohledu. Učební proces je veden na cestě od představy k realizaci, přičemž technika je prostředkem pro realizaci představy a zároveň výsledná realizace je velmi ovlivněna technickou úrovní hry. Zabýváme se zde možnostmi, jak hudební představivost rozvíjet a podpořit úspěšné provedení výše uvedeného procesu. Ústředním tématem je rozvoj interpretace houslové hry a s tím úzce související teoretická i praktická problematika. Je zde stanoven model cvičebního postupu, přičemž na konkrétních příkladech vybraných skladeb z období baroka, klasicismu a romantismu je ukázáno, jakým způsobem je možné dané schéma aplikovat v praxi. Velká pozornost je dále věnována využití nonartificiální hudby a zejména improvizace při výuce houslové hry.
|
| |
|
Faktory ovlivňující formování harmonického pole
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
V této práci se snažím o vymezení a diskuzi faktorů, které mají vliv na formování harmonického pole. Za hlavní faktory pokládám význam a váhu jednotlivých tónů či souzvuků, jejich vzájemné působení a uspořádání, a vztah k časové složce skladby. Kromě tohoto vymezení se snažím přijít na to, jakým způsobem tyto faktory zahrnout do úvah o harmonické složce skladby. V průběhu výkladu vymezuji obecné tektonické schéma, které vychází z teorie harmonického pole a představuje jeho nadstavbu. V další části práce diskutuji tradičně užívané termíny a snažím se rozklíčovat, jak se v nich uvedené faktory projevují. Pozornost jsem zaměřil jak na jevy klasické harmonie, tak na situaci v harmonii moderní. Nejčastěji jsem vycházel z textů Miroslava Filipa (Vývinové zákonitosti klasickej harmonie), Karla Janečka (Základy moderní harmonie, Tektonika) a Vladimíra Tichého (Harmonické pole). Třetí část práce se zaměřuje na rozbor tří odlišných skladeb od různých autorů (Mozart, Webern, Feldman). Pokusil jsem se analyzovat dění v těchto kompozicích na základě konstatovaných premis a dokázat tak aplikovatelnost svých myšlenek.
|