Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ
Zemanová, Marie ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ. Cílem je projít různá slohová období a na vybraných skladbách u pokročilých žáků prohlubovat kvalitu reprodukčních prostředků, rozvíjet základní principy interpretačního umění a dále kreativně zpracovat nácvik jednotlivých skladeb. Práce je zaměřena spíše prakticky a může se stát pomůckou houslovým pedagogům i vyspělejším žákům. Problematika houslové hry je tu nazírána z interpretačního úhlu pohledu. Učební proces je veden na cestě od představy k realizaci, přičemž technika je prostředkem pro realizaci představy a zároveň výsledná realizace je velmi ovlivněna technickou úrovní hry. Zabýváme se zde možnostmi, jak hudební představivost rozvíjet a podpořit úspěšné provedení výše uvedeného procesu. Ústředním tématem je rozvoj interpretace houslové hry a s tím úzce související teoretická i praktická problematika. Je zde stanoven model cvičebního postupu, přičemž na konkrétních příkladech vybraných skladeb z období baroka, klasicismu a romantismu je ukázáno, jakým způsobem je možné dané schéma aplikovat v praxi. Velká pozornost je dále věnována využití nonartificiální hudby a zejména improvizace při výuce houslové hry.
Rozvoj hudební představivosti dětí předškolního věku při jejich hudebních činnostech
Příbramská, Štěpánka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Teoretická východiska diplomové práce se zaměřují na soudobé koncepce rozvoje osobnostních, a hudebních hodnot dětí v předškolním věku. Přibližuje psychické a fyziologické mechanizmy propojení hudebnosti s osobnostními strukturami a dynamikou v ontogenetickém vývoji dítěte před jeho vstupem do základní školy. Z oblasti hudebnosti míří do podstaty hudební představivosti a utváření asociačních představ. V praktické části je provedena částečná dedukce teoretických východisek do roviny metodicko-didaktické a pojednává o rozrušování synkretického vnímání v souvislostech s proměnami abstrakce od názorných konkrét (např. postavičky, barvy) k nenázorným konkrétům (noty, grafické náznaky rytmického členění a pohybu melodie). V tomto smyslu se dotýká současných vědeckých trendů o konstituování transdidaktiky jako vědní disciplíny. Klíčová slova Hudební představivost, projekt, dítě předškolního věku, schopnosti a dovednosti
Rozvoj hudební představivosti dětí předškolního věku při jejich hudebních činnostech
Příbramská, Štěpánka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Teoretická východiska diplomové práce se zaměřují na soudobé koncepce rozvoje osobnostních, a hudebních hodnot dětí v předškolním věku. Přibližuje psychické a fyziologické mechanizmy propojení hudebnosti s osobnostními strukturami a dynamikou v ontogenetickém vývoji dítěte před jeho vstupem do základní školy. Z oblasti hudebnosti míří do podstaty hudební představivosti a utváření asociačních představ. V praktické části je provedena částečná dedukce teoretických východisek do roviny metodicko-didaktické a pojednává o rozrušování synkretického vnímání v souvislostech s proměnami abstrakce od názorných konkrét (např. postavičky, barvy) k nenázorným konkrétům (noty, grafické náznaky rytmického členění a pohybu melodie). V tomto smyslu se dotýká současných vědeckých trendů o konstituování transdidaktiky jako vědní disciplíny. Klíčová slova Hudební představivost, projekt, dítě předškolního věku, schopnosti a dovednosti
Rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ
Zemanová, Marie ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozvoj interpretace v houslové hře na II. stupni ZUŠ. Cílem je projít různá slohová období a na vybraných skladbách u pokročilých žáků prohlubovat kvalitu reprodukčních prostředků, rozvíjet základní principy interpretačního umění a dále kreativně zpracovat nácvik jednotlivých skladeb. Práce je zaměřena spíše prakticky a může se stát pomůckou houslovým pedagogům i vyspělejším žákům. Problematika houslové hry je tu nazírána z interpretačního úhlu pohledu. Učební proces je veden na cestě od představy k realizaci, přičemž technika je prostředkem pro realizaci představy a zároveň výsledná realizace je velmi ovlivněna technickou úrovní hry. Zabýváme se zde možnostmi, jak hudební představivost rozvíjet a podpořit úspěšné provedení výše uvedeného procesu. Ústředním tématem je rozvoj interpretace houslové hry a s tím úzce související teoretická i praktická problematika. Je zde stanoven model cvičebního postupu, přičemž na konkrétních příkladech vybraných skladeb z období baroka, klasicismu a romantismu je ukázáno, jakým způsobem je možné dané schéma aplikovat v praxi. Velká pozornost je dále věnována využití nonartificiální hudby a zejména improvizace při výuce houslové hry.
Hudební a mimohudební prvky vč. audiovizuálních v hudbě pro bicí nástroje ve 20. a 21. století
Sokolov, Oleg ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; MAZOUROVÁ, Markéta (oponent)
Práce pojednává především o hudbě pro bicí nástroje 20. a 21. století. Poskytuje odborné veřejnosti vhled do problematiky výskytu a praktického užití hudebních a mimohudebních prvků v souvislosti s možnostmi stále se rozšiřujícího se spektra prvků audiovizuálních. Na příkladu analýzy několika premiérovaných skladeb českých autorů ukazuje možné směry vývoje tohoto druhu kompozice. Zabývá se rovněž obecným přínosem multimediálního světa pro svět klasické hudby.
Faktory ovlivňující formování harmonického pole
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
V této práci se snažím o vymezení a diskuzi faktorů, které mají vliv na formování harmonického pole. Za hlavní faktory pokládám význam a váhu jednotlivých tónů či souzvuků, jejich vzájemné působení a uspořádání, a vztah k časové složce skladby. Kromě tohoto vymezení se snažím přijít na to, jakým způsobem tyto faktory zahrnout do úvah o harmonické složce skladby. V průběhu výkladu vymezuji obecné tektonické schéma, které vychází z teorie harmonického pole a představuje jeho nadstavbu. V další části práce diskutuji tradičně užívané termíny a snažím se rozklíčovat, jak se v nich uvedené faktory projevují. Pozornost jsem zaměřil jak na jevy klasické harmonie, tak na situaci v harmonii moderní. Nejčastěji jsem vycházel z textů Miroslava Filipa (Vývinové zákonitosti klasickej harmonie), Karla Janečka (Základy moderní harmonie, Tektonika) a Vladimíra Tichého (Harmonické pole). Třetí část práce se zaměřuje na rozbor tří odlišných skladeb od různých autorů (Mozart, Webern, Feldman). Pokusil jsem se analyzovat dění v těchto kompozicích na základě konstatovaných premis a dokázat tak aplikovatelnost svých myšlenek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.